|
|
Nejnovější informatizační programy a iniciativy EU
Jůzová, Michaela ; Vlasák, Rudolf (vedoucí práce) ; Hradilová, Jitka (oponent)
Diplomová práce se věnuje tématu informační politiky Evropské unie. Sleduje její vývoj, principy a strategické plány od počátku 21. století až po současnost. Cílem diplomové práce je charakterizovat a zhodnotit uplynulé i aktuální informatizační programy Evropské unie. Popsána je Lisabonská strategie, která byla prvním významným dokumentem, jenž definoval směřování Evropské unie. Další část textu se zabývá akčními plány eEurope 2002 a eEurope 2005 a na ně navazující iniciativou i2010. Hlavní pozornost je pak věnována aktuálnímu programu Evropa 2020. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Strategie Evropské unie v oblasti informační politiky se zaměřením na knihovnictví
Eisnerová, Alexandra ; Vlasák, Rudolf (vedoucí práce) ; Vorlíčková, Blanka (oponent)
Cílem práce je popsat a zhodnotit strategie, programy a projekty Evropské unie v oblasti informační politiky se zaměřením na knihovnictví s reflexí českých projektů v této oblasti. V úvodu práce je zmíněna tzv. Bangemannova zpráva, která je považována za milník ve vývoji informační společnosti. Tato zpráva položila základy pro další strategické dokumenty, kterými byly eEurope včetně navazujících akčních plánů. V následujících kapitolách jsou uvedeny další dva významné dokumenty i2010 - Evropská informační společnost pro růst a zaměstnanost a EVROPA 2020 - Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. Jádro práce tvoří popis programů financujících evropské projekty v oblasti knihovnictví a popis projektů, které na základě těchto programů vznikly. Vzhledem k tomu, že trendem 21. století je digitalizace, jsou v diplomové práci popsány projekty především z této oblasti. Jedná se např. o Evropskou digitální knihovnu, Europeanu a řadu dalších dílčích projektů. Předposlední kapitola je věnována projektům z oblasti digitalizace v České republice. Popsány jsou projekty Kramerius, Manuscriptorium, Národní digitální knihovna, Národní digitální archiv a další. Závěr práce tvoří zamyšlení nad budoucností dalšího vývoje v oblasti informační společnosti a jednotlivých aktivit Evropské unie.
|
|
| |
|
|
Nejnovější informatizační programy a iniciativy EU
Jůzová, Michaela ; Vlasák, Rudolf (vedoucí práce) ; Hradilová, Jitka (oponent)
Diplomová práce se věnuje tématu informační politiky Evropské unie. Sleduje její vývoj, principy a strategické plány od počátku 21. století až po současnost. Cílem diplomové práce je charakterizovat a zhodnotit uplynulé i aktuální informatizační programy Evropské unie. Popsána je Lisabonská strategie, která byla prvním významným dokumentem, jenž definoval směřování Evropské unie. Další část textu se zabývá akčními plány eEurope 2002 a eEurope 2005 a na ně navazující iniciativou i2010. Hlavní pozornost je pak věnována aktuálnímu programu Evropa 2020. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Strategie Evropské unie v oblasti informační politiky se zaměřením na knihovnictví
Eisnerová, Alexandra ; Vlasák, Rudolf (vedoucí práce) ; Vorlíčková, Blanka (oponent)
Cílem práce je popsat a zhodnotit strategie, programy a projekty Evropské unie v oblasti informační politiky se zaměřením na knihovnictví s reflexí českých projektů v této oblasti. V úvodu práce je zmíněna tzv. Bangemannova zpráva, která je považována za milník ve vývoji informační společnosti. Tato zpráva položila základy pro další strategické dokumenty, kterými byly eEurope včetně navazujících akčních plánů. V následujících kapitolách jsou uvedeny další dva významné dokumenty i2010 - Evropská informační společnost pro růst a zaměstnanost a EVROPA 2020 - Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. Jádro práce tvoří popis programů financujících evropské projekty v oblasti knihovnictví a popis projektů, které na základě těchto programů vznikly. Vzhledem k tomu, že trendem 21. století je digitalizace, jsou v diplomové práci popsány projekty především z této oblasti. Jedná se např. o Evropskou digitální knihovnu, Europeanu a řadu dalších dílčích projektů. Předposlední kapitola je věnována projektům z oblasti digitalizace v České republice. Popsány jsou projekty Kramerius, Manuscriptorium, Národní digitální knihovna, Národní digitální archiv a další. Závěr práce tvoří zamyšlení nad budoucností dalšího vývoje v oblasti informační společnosti a jednotlivých aktivit Evropské unie.
|
|
|
Informace, znalosti a komunikace jako systémové nástroje rozvoje evropského společenství
Novotný, Ivo ; Střížová, Vlasta (vedoucí práce) ; Urban, Miloslav (oponent)
Hlavním cílem předkládané práce je základní přiblížení systému fungování evropského společenství z pohledu využití informací, znalostí a komunikace. Tyto tři nástroje jsou hlavními prvky, které figurují v prováděných analýzách. Práce je rozdělena do tří částí, které na sebe logicky navazují. První část se zabývá vymezením systémových nástrojů - informací, znalostí a komunikace. Je zde uveden jejich význam ve spojitosti s Evropskou unií. Druhá část se věnuje systému Evropské unie, její politiky zejména v oblasti informační společnosti, komunikaci v rámci EU, informačním a komunikačním technologiím. V systému Evropské unie je popsána historie, rozšiřování a princip fungování hlavních institucí. V oblasti informační společnosti jsou podrobeny analýze hlavní programy eEurope a i2010. Část zabývající se komunikací popisuje nejdůležitější komunikační vazby probíhající v EU. Třetí část je věnována srovnání využití technologií a informační gramotnosti a nastiňuje budoucí vývoj EU.
|
|
|
Informace, znalosti a komunikace jako systémové nástroje rozvoje evropského společenství
Ondruška, Marek ; Kubešová, Vlasta (vedoucí práce) ; Třeštíková, Ludmila (oponent)
Hlavním cílem předkládané práce je poskytnout základní informace týkající se informační společnosti rozvíjející se v rámci Evropské unie. Při analýzách této oblasti jsou uvažovány tři nástroje: informace, znalosti a komunikace. Text je rozdělen do tří částí. První se zabývá historií Evropské unie a procesem rozšiřování Evropské unie. Následně je pozornost textu přesunuta k oblastem zájmu Evropské unie a k institucím Evropské unie. Hlavní zaměření druhé části se týká vymezení informací, znalostí a komunikace. Konečně třetí kapitola by měla být považována za hlavní část celého textu. První téma této kapitoly se zabývá komunikačním systémem Evropské unie a popisuje základní politiky realizované v oblasti komunikace. Jako další jsou diskutovány aspekty akčního plánu ?eEurope? od jeho vzniku až po současný stav. Poslední téma třetí části se týká problémů souvisejících s komunikací v rámci Evropské unie, jako první mezi členskými státy a následně mezi členskými státy a institucemi Evropské unie.
|
|
|
Role a podpora e-businessu a ICT v Evropské unii
Nechala, Marek ; Novák, Jan (vedoucí práce) ; Derfler, Václav (oponent)
Práce identifikuje roli e-businessu a ICT v ekonomice současné Evropské unie a jejich úlohu ve zvyšování její konkurenceschopnosti na globální scéně. Dále mapuje a hodnotí podporu veřejného sektoru Evropské unie pro tuto důležitou složku moderní ekonomiky. Práce také popisuje současný stav e-businessu a ICT v Evropské unii a ve světě a nastiňuje jejich pravděpodobný budoucí vývoj.
|
|
|
e-Business a ICT - nástroje konkurenceschopnosti EU
Nechala, Marek ; Abrhám, Josef (vedoucí práce) ; Bič, Josef (oponent)
Práce identifikuje roli e-businessu a ICT v ekonomice současné Evropské unie a jejich úlohu ve zvyšování její konkurenceschopnosti na globální scéně. Dále mapuje a hodnotí podporu veřejného sektoru Evropské unie pro tuto důležitou složku moderní ekonomiky. Práce také popisuje současný stav e-businessu a ICT v Evropské unii a ve světě a nastiňuje jejich pravděpodobný budoucí vývoj.
|
|
|
Využití internetu v daňové správě a jeho administrativní dopady
Kmochová, Šárka ; Klazar, Stanislav (vedoucí práce) ; Weberová, Jana (oponent)
V úvodu práce je popsán rozvoj informační společnosti a e-governmentu v Evropské unii a nastíněny hlavní trendy vývoje státní informační politiky České republiky. Dále práce analyzuje úroveň využití elektronické komunikace v daňovém řízení, její výhody, bariéry a praktické aspekty. Hodnotí složitost procesu získání kvalifikovaného certifikátu a upozorňuje na omezenou využitelnost elektronického podpisu. Závěrečná analýza administrativních nákladů poukazuje na dosavadní nekomplexnost on-line služeb daňové správy a formuluje doporučení pro daňové subjekty ohledně možného využití elektronického způsobu komunikace v daňovém řízení.
|
host ::
RSS.